Od dávných dob lidské ruce marně svádějí boj s všemocným časem. Drží nás ve svých okovech a postupně pohlcuje i ty nejmohutnější stavby, díla nesčetně předchozích generací. Snad jen obrázky v podobě vzpomínek přečkají staletí a s pomocí nekonečné fantazie dokáží polo zapomenutým místům navrátit dávno zašlou slávu. Po cestách, kterými dnes proudí stovky turistů, tak opět mohou projíždět povozy z nedaleké Levoče, přivážející sudy plné medoviny. Nádvoří plní se trhovci, řemeslníky, i královským vojskem. Z vysoké věže Spišského Hradu po kraji rozhlíží se hradní paní...