Voda Červeného Potoka tiše šumí a bublá, drobný vodopád láká nás k zapamatování mnoha malebných pohledů. Cesta proti proudu svádí k nahlédnutí proti toku času samotného. Drobný můstek tvoří pozůstatek dávné lidské činnosti. Potok okamžik svazuje i stará zídka, jejíž pravý účel dávno je nám zapomenut. Musíme dávat pozor, vysoká tráva slepá ramena a jezírka mnohdy ukrývá. Les stává se hustějším, než na vrcholu kopce odhalí mohutné opevnění hradu Valdek. Sluneční paprsky opírají se do kamenného zdiva, aby rozzářily dávno opuštěné síně hradního paláce. Do vysoké věže vstoupit je dovoleno jen nejodvážnějším. I tak si místo ponechá svá odvěká tajemství...