Pohádkové město obklopuje řeku slavného jména. Od pradávna obyvatelům dávala svoji vláhu, věčnou silou pomáhala, i hrozila. Pohádkové město pyšní se věží. Dotýká se oblaků. Pohledy krásné nabízí, snad k letu ke hvězdám pobízí, snad pokládá nám otázky co k věčnosti lidského vědění nás přivádí - co ukrývá se za obzorem? Pohádkové město nás v zahradách svých pohostí. Vůní i sluncem naše dny prozáří, klidem naše duše posvětí ...ač nedaleko odehrává se bitva medvědí. Pohádkové město má své stíny, když slunce na noční čas jej opouští. Pohádkové město světlem svým s temnotou svádí boj, i tak něžná paní Noc ukrývá spoustu neřestí. Až do okamžiku, kdy nastane další svítání...